1 00:00:03,000 --> 00:00:06,000 Jak vznikla Sluneční soustava? 2 00:00:08,000 --> 00:00:11,000 Jak vypadal vesmír, když byl ještě velmi mladý? 3 00:00:15,000 --> 00:00:18,000 A jak asi vypadají planety u jiných hvězd? 4 00:00:21,000 --> 00:00:28,000 V průběhu předchozích 25 let nám Hubble poskytl odpovědi na tuto a mnohé další otázky. 5 00:00:29,000 --> 00:00:34,000 Nicméně i nejlepší z dalekohledů potřebuje kolegu... 6 00:00:34,000 --> 00:00:37,000 ...a zde přichází na scénu Vesmírný dalekohled Jamese Webba. 7 00:00:57,000 --> 00:00:59,000 Epizoda 83: Vesmírné dvojí dějství: Hubble potkává Jamese Webba 8 00:01:03,000 --> 00:01:06,000 Uvádí Dr. J., známý také jako Dr. Joe Liske 9 00:01:09,000 --> 00:01:21,000 Hubblův vesmírný teleskop od NASA/ESA byl vypuštěn roku 1990 a je neuvěřitelně úspěšný. Svých cílů jen nedosáhl, on je překonal. 10 00:01:24,000 --> 00:01:29,000 Dalekohled je zřejmě nejlépe známý pro své úžasné záběry z vesmíru 11 00:01:29,000 --> 00:01:33,000 - udělal toho ale mnohem víc. 12 00:01:36,000 --> 00:01:43,000 V průběhu předchozích 25 let Hubble dokázal, že je jedním z nejúspěšnějších vědeckých přístrojů všech dob. 13 00:01:44,000 --> 00:01:49,000 Ze své výhodné pozice vysoko nad zemskou atmosférou učinil mnoho objevů. 14 00:01:49,000 --> 00:01:53,000 Mezi jeho úspěchy patří také přesné změření stáří vesmíru. 15 00:01:54,000 --> 00:02:00,000 Sehrál také klíčovou úlohu v objevu zrychlující se expanze vesmíru. 16 00:02:00,000 --> 00:02:08,000 Analyzoval exoplanety, objevil černé veledíry a pozoroval růst, srážky i splývání galaxií. 17 00:02:08,000 --> 00:02:10,000 A to jsme jmenovali jen několik věcí. 18 00:02:12,000 --> 00:02:19,000 Hubble byl skutečně prvním dalekohledem ve vesmíru, schopným pořizovat snímky ve viditelném i blízkém infračerveném světle, 19 00:02:19,000 --> 00:02:27,000 takže Hubble připravil scénu a vykonal mnoho významných objevů v různých oblastech astrofyzikální vědy. 20 00:02:27,000 --> 00:02:37,000 Zároveň ale vznesl množství otázek, protože jsme pochopili nové věci, jako je zrychlující se rozpínání vesmíru nebo vzhled vzdálených částí vesmíru. 21 00:02:39,000 --> 00:02:45,000 Hubble byl nepopiratelně brilantní, ale některé části vesmíru ani on nedokáže pozorovat. 22 00:02:50,000 --> 00:02:55,000 A zde přichází jeho budoucí kolega, Vesmírný dalekohled Jamese Webba! 23 00:02:55,000 --> 00:03:04,000 Tento úžasný dalekohled je společným počinem NASA, Evropské kosmické agentury a Kanadské kosmické agentury. 24 00:03:06,000 --> 00:03:17,000 Infračervený pohled Jamese Webba na vesmír pronikne prachem a odhalí jemné struktury oblastí s tvorbou nových hvězd, 25 00:03:17,000 --> 00:03:24,000 prozkoumá světlo z prvních galaxií a hvězd, zrozených v době, kdy vesmír byl stále mladý...a mnohem, mnohem víc. 26 00:03:32,000 --> 00:03:39,000 Budeme schopni pozorovat vývoj struktury vesmíru v průběhu kosmického času mnohem hlouběji. 27 00:03:39,000 --> 00:03:54,000 Budeme například schopni zmapovat efekt gravitačních čoček, těchto tenkých obloučků v okolí hvězdokup, které nám s fantastickou přesností prozradí, jak masivní ony hvězdokupy jsou. 28 00:03:54,000 --> 00:03:58,000 A vlastně snad i pochopíme povahu temné hmoty. 29 00:03:59,000 --> 00:04:02,000 Je těžké si představit, o jak velkou a komplexní změnu půjde. 30 00:04:04,000 --> 00:04:06,000 Zcela to změní podmínky toho, co můžeme dokázat a co můžeme změřit. 31 00:04:08,000 --> 00:04:11,000 Takže jaké jsou hlavní rozdíly mezi Hubblem a Jamesem Webbem? 32 00:04:11,000 --> 00:04:17,000 Tak v první řadě, James Webb je na poměry vesmírného teleskopu neuvěřitelně veliký. 33 00:04:17,000 --> 00:04:26,000 Ačkoliv je zrcadlo Hubblu o průměru 2,4 metru poměrně veliké, je doslova trpaslíkem oproti 6,5-metrovému zrcadlu Jamese Webba. 34 00:04:26,000 --> 00:04:33,000 James Webb tak má mnohem lepší šanci detekovat slabé světlo prvních galaxií. 35 00:04:33,000 --> 00:04:39,000 Dalším rozdílem je fakt, že Hubble byl vytvořen tak, aby bylo možné jej jednou za čas navštívit a opravovat, 36 00:04:39,000 --> 00:04:41,000 vyměňovat přístroje a vadné součástky. 37 00:04:41,000 --> 00:04:48,000 To nebude v případě Jamese Webba možné. Jakmile bude vypuštěn, bude už ponechán svému osudu. 38 00:04:57,000 --> 00:05:00,000 Úžasnou věcí ohledně Hubblova vesmírného dalekohledu je ta, že umožňoval servisní zásahy, 39 00:05:03,000 --> 00:05:09,000 a tak jsme v průběhu pěti misí raketoplánu teleskop vylepšili - naposledy v roce 2009 - sám jsem měl to štěstí se té poslední účastnit - 40 00:05:09,000 --> 00:05:20,000 a umístili jsme na Hubble nové přístroje, nové sluneční sestavy, počítače, paměťová média a všechno, co potřebujete k udržení funkčního teleskopu po co nejdelší dobu. 41 00:05:20,000 --> 00:05:26,000 Myslím si tedy, že Hubble toho má ještě hodně co nabídnout, protože vesmír nám poskytuje množství záhad k vyřešení. 42 00:05:26,000 --> 00:05:30,000 Jsem přesvědčen o tom, že ten největší objev Hubblu je ještě před námi. 43 00:05:32,000 --> 00:05:38,000 Důvod pro rozdílný design je ten, že James Webb bude oproti Hubblu pozorovat v odlišném druhu záření. 44 00:05:39,000 --> 00:05:46,000 Zatímco Hubble pozoruje v ultrafialovém, viditelném a zčásti infračerveném světle, James Webb je specializovaný na infračervené, 45 00:05:47,000 --> 00:05:53,000 což znamená, že musí jít o chladný teleskop - velmi chladný teleskop. 46 00:05:54,000 --> 00:06:03,000 Ve skutečnosti musí James Webb pracovat při teplotě kolem -230 stupňů Celsia - jen asi 40 stupňů nad absolutní nulou. 47 00:06:04,000 --> 00:06:09,000 Důvodem je, že teplé objekty vyzařují infračervenou radiaci. 48 00:06:09,000 --> 00:06:17,000 Takže pokud chcete mít váš infračervený dalekohled vysoce citlivý, musíte ho ochladit na velmi nízkou teplotu. 49 00:06:17,000 --> 00:06:21,000 Jinak doslova oslepí sám sebe vyzařováním vlastního tepla. 50 00:06:25,000 --> 00:06:32,000 Protože musí pracovat za neuvěřitelně nízkých teplot, nemůže být James Webb postaven stejným způsobem jako Hubble. 51 00:06:34,000 --> 00:06:40,000 Navíc musí být teleskop vybaven mohutným slunečním štítem, který jej udržuje v chladu. 52 00:06:41,000 --> 00:06:48,000 Teleskop a sluneční štít jsou tak velké, že James Webb se bude muset po svém vypuštění rozbalit. 53 00:06:58,000 --> 00:07:04,000 Jde o úžasný inženýrský počin, jelikož všechny součásti dalekohledu musí být vyrobeny v pokojové teplotě, 54 00:07:05,000 --> 00:07:13,000 ale pak musí být propojeny a dobře fungovat při ochlazení - při něm se rozměry vnitřních součástek mění. 55 00:07:24,000 --> 00:07:29,000 Již průběh ochlazení čehokoliv na 40 K není snadný. 56 00:07:29,000 --> 00:07:33,000 V rámci JWST máme velký sluneční štít a všechno je tak zastíněno, 57 00:07:33,000 --> 00:07:43,000 stále však máme množství hardwaru, který musí být chráněn mnoha vrstvami povlaku, jde ale o kryogenický povlak, který musí být speciálně designován a vyroben. 58 00:07:43,000 --> 00:07:53,000 Je velmi těžké je nainstalovat, což nás skutečně vzdaluje od míry obslužnosti a modularity, se kterou byl vyroben Hubble. 59 00:07:54,000 --> 00:08:00,000 Udržování Jamese Webba v chladu je důvodem pro další velký rozdíl mezi ním a Hubblem. 60 00:08:04,000 --> 00:08:08,000 Zatímco Hubble obíhá Zemi ve výšce kolem 500 kilometrů, 61 00:08:08,000 --> 00:08:17,000 James Webb má velmi rozdílnou dráhu - nikoliv na orbitě Země - která jej bude udržovat ve vzdálenosti 1,5 milionu kilometrů od Země. 62 00:08:20,000 --> 00:08:22,000 A astronomové mají ještě jeden bonus, na který se mohou těšit - 63 00:08:23,000 --> 00:08:26,000 až bude James Webb vypuštěn, Hubble bude stále aktivní. 64 00:08:26,000 --> 00:08:33,000 A tak po určitou dobu budou moci astronomové používat pro výzkum vesmíru oba dalekohledy. 65 00:08:33,000 --> 00:08:35,000 Kdo ví, co všechno mohou objevit? 66 00:08:36,000 --> 00:08:43,000 Jsem Dr. J, loučím se s vámi z Hubblecastu. I tentokrát nás technologie překvapily nad rámec naší představivosti. 67 00:08:45,000 --> 00:08:49,000 Hubblecast je dílem ESA/Hubble na Evropské jižní observatoři v Německu. 68 00:08:50,000 --> 00:08:55,000 Mise Hubblu je projektem mezinárodní spolupráce mezi NASA a Evropskou kosmickou agenturou.